Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ďábel a syn

18. 3. 2016

Sedím a koukám, jak zvrácenej podzim,
stromům svlíká jejich šat.
Poslouchám ptáky a jenom tak kouřím,
a malinko chce se mi spát.

Padá mi hlava, pak cejtim jak někdo,
lehce mě za ruku vzal.
Blázen či voják, jak maškara divná
tam stál, já pozval ho dál.

Měl špinavej kabát a v ruce flétnu
oči, jak z mrtvejch by vstal,
na botách bahno snad celýho světa
tuhle tu píseň mi hrál,

Tu píseň co zpívám a vůbec vám nevim,
kde na ní akordy vzal.
Jak sem tam seděl a koukal a kouřil,
to já, teprv ji psal.

Povídá - hochu, vracím se z flámu,
hráli sme karty se zdá.
Partii pokra o budoucí vládu, 
dík Bohu vyhrál jsem já.

Já měl z pekla štěstí a nebo pár trumfů,
v rukávu, podvod – já vim.
Chcete mě soudit, tak dejte mě na kříž,
jsem váš - Ďábel a syn.

Pak pomalu mluvil a ničil mě silou,
co od věků v sobě už má.
Drtil mě pravdou a pouštěl mi žilou,
a na závěr jen povídá:

Bůh stvořil lásku a žal taky bolest,
a já jenom ubohej chtíč.
Fandim vám lidem, nevim proč nemáš mě rád - 
já poslal ho pryč.

Sedím a koukám, jak zvrácenej podzim,
stromům svlíká jejich šat.
Přemejšlim o tom, co s náma bude,
a malinko chce se mi spát.

Padá mi hlava pak cejtim jak někdo,
lehce mě za ruku vzal.
Blázen či voják, jak maškara divná
tam stál, tak pozvem ho dál.