Člověk se narodí, získává spoustu poznatků. Pak začne pracovat a platit sociální pojištění. Nakonec zestárne, tělo pozbude sil a připravuje se na věčný odpočinek. Než ovšem umře, bere nějaký čas důchod. Ten, kdo si jej nárokuje se odvolává: "Celý život jsem platil daně a pojištění, mám na něj nárok." Tak trochu ale zapomíná, že tím sociálním pojištěním živil svoje rodiče, ne sebe. Myslel si, že ho nepřímo budou živit děti. Nedomyslel však, že těch dětí bude málo. Nedomyslel, že nastane jiná doba, kdy sociální jistoty zmizí a každý bude živit sám sebe. Nedomyslel, že děti po škole nedostanou práci a naučí se čerpat sociální dávky, které byly určeny jim. A z toho vznikla mezigenerační pohrdání a nenávist. Mladým lidem důchodci vadí a překáží. Nedokáží si s nimi povídat, nedokáží projevit vděk. Vnuci využijí internetových prostředků, založí různé antiseniorské skupiny typu Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné nebo Přemluv bábu, kde se bezprostředně baví o stařeckém pachu, zohyzdělém kostlivci, o neprávu dále mluvit do veřejného života.
Je tu bohužel jeden nemilosrdný fakt, důchodců jako neproduktivních činitelů vlasti je stále víc a víc.
A kolik vlastně máme těch důchodců a o kolik nás krátí měsíčně na státním rozpočtu?
Výše důchodu |
Počet důchodců |
Celkem |
1 000 - 3 000 |
5 402 |
10 804 000,- |
3 001 - 4 000 |
9 116 |
31 906 000,- |
4 001 - 5 000 |
9 825 |
44 212 500,- |
5 001 - 6 000 |
17 431 |
95 870 500,- |
6 001 - 7 000 |
39 788 |
258 622 000,- |
7 001 - 8 000 |
127 198 |
953 985 000,- |
8 001 - 9 000 |
290 271 |
2 467 303 500,- |
9 001 - 10 000 |
337 208 |
3 203 476 000,- |
10 001 - 11 000 |
299 294 |
3 142 587 000,- |
11 001 - 12 000 |
226 009 |
2 599 103 500,- |
12 001 - 13 000 |
131 046 |
1 638 075 000,- |
13 001 - 14 000 |
59 595 |
804 532 500,- |
Nad 14 000 |
62 295 |
1 432 785 000,- |
Celkem |
1 614 478 |
16 683 262 500,- |
Znamená to že za rok jde z rozpočtu 200 199 030 000 Kč. Slovy přes 200 miliard korun. Někteří agresivní aktivisté tvrdí. Důchodců se zbavit.
Znamená to že bychom rázem ušetřili 200 miliard korun. Jaké by to mělo výhody?
- za 6 let bychom měly splacený státní dluh
- po 6 letech bychom sociální pojištění zrušili stejně jako Českou správu sociálního zabezpečení
- lidé by díky ČSSZ ušetřili peníze, zvýšila by se porodnost a zaopatřenost dětí
- značně by se snížila nezaměstnanost
- život by se zrychlil a zaktivnil, na nákupech, v MHD
- rapidně by se snížil přísun léků, mohli by se zrušit zdravotní poplatky, protože zdravotní pojištění by naše nemoci bohatě pokrylo
Na první pohled velice jednoduché řešení. Nemuseli bychom platit důchodové pojištění a zavádět důchodovou reformu, nemuseli bychom se dívat, jak se staří lidé trápí, že nám mladým nadávají, jak se neumíme chovat, nemuseli bychom poslouchat, jak je všechno drahé, že za jejich dob se měli dobře, co si všechno nakoupili, kde byli a dneska, že nic nemají, jenom slzy pro pláč, a další deptající řeči. Lidé přes 65 let by dostali ampulku nebo smrtící injekci, pohřební ústavy by jenom kvetly, začalo by masivní zpopelňování seniorů. Advokáti by řešili spoustu papírování ohledně dědických záležitostí. Životní úroveň lidí by se značně zvýšila. Neexistoval by problém, zda děti můžeme uživit.
Každý by si prožil 65 let krásného, zabezpečeného života. Ale s přicházejícím 65. rokem by u lidí začal panovat strach. Strach se smrti. U někoho by tento strach začal ve 40, u dalšího dříve, u jiného později. Vědět, že musím v pětašedesáti umřít, abych zbytečně nezabíral místo, a zbytečně neujídal krajíce druhým svěžím, mladým a krásným, mě děsí. Představa, že najednou budu muset tento krásný svět opustit, je hrozná. Ta bezmoc, že nemohu čas zastavit, je trýznivá. Budu si připadat jako trestanec, kterému byl vyměřen datum a hodina, kdy bude popraven. To se potom každému hne svědomí a zavzpomíná si, jak žil, co všechno udělal dobře, co špatně, co nestihl, že neuvidí svoje blízké, které má tak rád, že bude muset opustit svojí lásku, která je třeba jenom o 5 let mladší. Pak si uvědomí, jak kruté je, když je někomu vyměřen počet let. Bylo by to spravedlivé, ne ovšem solidární.
Vědci pátrají po receptu dlouhověkosti, ale jaksi zapomínají, že škodí přirozenému cyklu života. Prodlužuje se věk těm, co jsou již neaktivní, nepotřební, nepoužitelní a zbyteční. Něco jiného by bylo, kdyby se vědci zaměřili na zastavení stárnutí, aby člověk v 80 vypadal jako na 50. A to jak fyzicky, tak i duševně. Aby bylo méně vrásek, méně šedin, méně nemocí.
Byl bych rád, kdyby si mladí seniorů vážili. Stejně tak bych byl rád, kdyby senioři respektovali mladé lidi, a nežili jenom ve svých představách z dob minulých a jimi poznamenaných. Těch 200 miliard korun rádi oželíme, neboť my nechceme vědět, kdy umřeme. Za tu cenu to nestojí. Musíme si uvědomit, že seniorů ale bude přibývat, proto budou nutná opatření. Buď prodloužit věkovou hranici nároku na starobní důchod, nebo zavést povinné odvody do důchodového fondu, nebo zvýšit procenta odvodu sociálního pojištění. Nebo začít masivně plodit a rodit děti. Rozhodně je nutné si vyvarovat řečí typu: "75letí budou padat u pásů", "důchodové fondy někdo vytuneluje", "ze mzdy mi nezbude nic, když ještě budu platit ještě větší daně" nebo "z čeho mám děti uživit". Dnešní průměrná životní úroveň lidí je daleko vyšší než průměrná životní úroveň před 20, 30 a více lety, takže vymlouvat se, že se má dneska průměrný člověk hůř než kdysi, je zcela scestné.
V ČR je momentálně přes 620 obyvatel, kterým je přes 100 let. Tito lidé zažili 2 války a nyní berou přes 40 let důchod. Zcela jistě dávno berou víc, než co za svůj život na důchodový účet odvedli. Máme jim ale vyčítat, že nám ujídají z krajíce???