Jdi na obsah Jdi na menu
 


24. 9. 2010

Je pondělí. Vstáváme v 7 hodin, ale máma s tátem ještě spí. Dneska musí jít na sociální úřad. Na sociálku musíme jít s nimi, aby nás prý paní úřednice viděli, že jsme. Aby nám mohli chodit penízky a my měli co kouřit.. Do školy naštěstí nemusíme, stejně se tam na nás všichni dívají skrz prsty

Jdu do kuchyně a zjišťuji, že je v ní veliká spoušť. Zřejmě ze včerejška, jak jsme tu měli malý mejdan. Bylo to bezvadný, akorát paní domácí zespoda bytu na nás přišla, že prý děláme kravál.

Máma vstává. Navléká na sebe robustní zástěru a jde uklízet. Musím jí pomoci. Máma pečlivě rozděluje lahve od alkoholu, prý od rumu se nevrací, ty můžu hodit do pytle, pár konzerv, krabičky od cigaret, a nějaké vyčichlé salámy. Docela to páchne, tak s tím letím přes schody, kde zrovna umývá schody paní domácí, já jí srazím kbelík s vodou a ona mě osloví peprnými nadávkami do černých sviní. Hodím pytel do kontejneru a hle, mám štěstí, vidím kousek chleba. Sáhnu po něm a nevadí mi, že vedle leží scíplá kočka. Letím nahoru, paní domácí nikde, zřejmě se vykašlala na nějaký úklid.

Musíme do vany, protože jsme se týden nemyli. Voda na zrezavělém sporáku je uvařená a máma jí vylévá do staré vany bez odtoku. Honem vysléct, abychom před sociálními pracovnicemi nesmrděli špínou. Nejdřív se koupou moje půlroční sestřička, potom obě mladší sestry. Pak máma otevře okno a s tátou vanu vylejí ven před panelák. Mezitím se vaří druhá voda. Starší 17 letá ségra musí vykoupat svýho 1 ročního synka, ale pomáhá jí máma, protože ségra za pár dní čeká dalšího caparta. Pak jsem na řadě já a brácha. Jak jsme všichni čistí a navonění, musíme jít nakoupit do Kauflandu aby se mohli vykoupat máma s tátou.

Babička má své jisté, ta nikam nemusí, má svůj invalidní důchod jistý, tak mezitím něco uklohní, až budeme na sociálce. A potom bude plést košíky z vrbového proutí, aby je strejda mohl prodat na venkově.

Těhotná ségra vrací prázdné lahve od vína a piv a my se zatím plahočíme Kauflandem, každý si dáme jeden rohlík, a nějakou tu sladkost, papírky odhodíme za regále. Do košíku dáme 10 piv a 2 chleby. Pokladní nám to na počítají a jede se domů. Z kapsy vytahujeme bonbony, žvýkačky, kapesní nůž a jednu peněženku od pána, do kterého jsme omylem strčili. V té ale moc není, jenom kreditka a 2 stovky. Ale i ty jsou dobrý. Jdeme domů.

Máma jsou s tátou vymydlení, voňavý a oholení. Sebou nějaké papíry a všichni jdeme dolů, neboť strejda už na nás čeká v meďáku. Všichni se tam ale nevlezeme, někdo musí jít pěšky. Protože táta hraje, že nemůže na nohy, tak máma půjde se mnou a s mladšími ségrami pěšky na MHD. Automaticky jedeme v narvané šalině, nastupujeme zadními dveřmi bez lístků. Máme před sebou pět stanic. Řveme v šalině a máma po nás pokřikuje, lidi se naštěstí na nás nedívají, koukají ven z okna a drží si pevně kabelky. Čordnout se nic nedá.

Vylézáme z tramvaje a před námi je sociálka. Poznáváme strýcův meďan, zrovna u něj stojí policajt a o něčem vášnivě diskutují. My nemáme čas a procházíme na sociálku. Táta tam sedí na honosné sedačce, chceme si tam taky sednout. Máma jde čekat frontu. Za půl hodiny je na řadě a ukazuje pracovnici složenky, ústřižky, nájemní smlouvu, pak volá na nás abychom šli za ní. Začne naříkat jak se stará vzorně o nás, hlavně o malou sestřičku. Pracovnice začne psát do počítače. Dá podepsat papíry. Úřednice koukne potom do počítače na tabulku naší rodiny, co všechno už dostáváme.

Název dávky

Podle zákona (10 členů)

Přídavky na děti

3 310,-

Sociální příplatek

5 305,-

Příspěvek na bydlení

6 007,-

Rodičovské příspěvky

15 200,-

Celkem

29 822,-

Dneska šlo všechno s klidem, zřejmě to bude tím, že táta udělal minule kravál, protože úřednice se opovážila zeptat na naší babičku, kolik bere důchod.

Ze sociálky mažeme do fastfoodu, kde si já a brácha dá hamburgera a sestřičky párek v rohlíku. Vše zapijíme Kolou. Strejda naloží tátu a těhotnou ségru a jedou na svatbu do přízně, potom na křtiny k příbuzným.

My jdeme s mámou na městský autobus. Brácha ukazuje kapesní nůž, který ráno ukořistil v Kauflandě, a začíná jej zkoušet na sedačce. A do toho všeho přileze revizor a kontroluje lístky, které samozřejmě nemáme. Začíná se s mámou hádat, brácha proti němu ukáže nůž, mezitím zastaví autobus a všichni prcháme pryč.

Jdeme pěšky vyprahlou ulicí, máma se jde podívat k vjetnamcům na prádlo. Důchodkyně svým jedovatým zrakem kontroluje, abychom něco neodnesli. Ale stejně nás neuhlídá, každý vleze do jiného rohu. Jsme sehraná trojka, za chvíli si neseme domů dvoje lehké šaty, boxerky, a troje boty. Samozřejmě po vyzkoušení zjišťujeme, že jsou nám malé, ale třeba strejda bude vědět, kde je udat.

Je poledne a sedíme v parku. Za chvíli má přijít mámina kamarádka a brácha má schůzku se svou novou holkou, prý jí moc miluje a ona má volný byt.

Mojí kamarádi už jdou za chvilku ze školy, tak budeme čutat fotbal. To nás omrzí, tak se rozhodneme, jít rozbíjet okna do odlehlé části města. Samozřejmě jeden cizí kluk nás vidí, ale my mu už zklidníme hormony. Dva ho držíme a dva na něj močí a vyhrožujeme, jestli něco kecne někde, že to bude horší.

Důchodci začínají chodit s pejskama po sídlišti, Nám dělá radost kolem nich běhat a křičet, oni se vždycky tak krásně rozčilují.

Sem tam někdo přinese pornočasopis a my koukáme na nahý baby a u toho se děláme. Někdo zase přinese cigára, někdo marianku, jiný zase dovalí okenu. Vždycky se nám po ní krásně točí hlava.

Nejlepší je hra na přepadení. To jde vždycky nějaký starý pán k večeru na procházku, my nasadíme na hlavu ponožky a jdeme na něj dělat bububu. Občas taky jdeme žebrat na nádraží, že jsme chudí sirotci, co nemají co do pusy. Dva hrají na harmoniku, a jeden prosí lidi o milodary.

Jak přijde večer, ulice se začíná vylidňovat. I my musíme jít domů. Začíná tu řádit parta těch větších, je v ní totiž brácha. Občas se semele nějaká bitka, kdy teče krev.

Máma sedí před sídlištěm s kamarádkou a ukazuje jí nové šaty, co jsme ukradli u vjetnamců. Přijíždí táta se strejdou a ještě s jedním chlápkem, prý našli nějaký melouch ve sběrně kovů. Hodně prý to vynese prý za večer dostane 3 litry. Jedná se o nějaké dopravní značky, malé reklamní tabule ze zinku a ocelové dráty, které budou příští týden natahovat přes sídliště.

Protože je teplo, budeme dnes večer večeřet a uděláme si malý ohýnek. Ten chlápek dovezl nějaká stará okna, dřevěné parapety a nějaký plastové flašky od minerálek. Opékáme si buřty a grilujeme kočku, kterou strejda dostal od známýho. Někdy si dáme i pejska, brácha bydlí na vesnici, takže občas doveze slepice.

Kolem 11 večer jdeme do paneláku a neploužíme se potichu. Paní domácí něco vykřikuje, ale máma jí zmerčí. Strejda s tátou se rozloučí s chlápkem, táta mu dá na cestu panáka a pár proutěných košíků, které upletla babička.

Pak se se strejdem odeberou do našeho bytu. Táta mluví o Mikešovi, o Natálce a dalších slátaninách. Holky už spí i já si jdu na kutě. Máma si dá taky panáka a kolem 2 hodiny ranní všichni spíme jako zabití.

Jsme slušní lidé:

- policisté nás nejezdí usměrňovat v noci, protože kravál neděláme každý den

- v domě na chodbě nemočíme ani nezvracíme ve střízlivém stavu

- nájem platíme, občas zapomeneme

- neničíme bytové vybavení, které nám dal stát, ale taky nic nerenovujeme

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář