Celý svět obeplula hospodářská krize. Přišla i k nám. Bylo zlikvidováno spoustu podnikatelů. Hospodářský růst stagnoval. Nabídka převýšila poptávku, zboží se začalo skladovat, byla zastavena výroba. Zaměstnanci byli přeřazeni na jinou práci, nebo jim byla zkrácena pracovní doba. Mnoho jich bylo propuštěno. Ti všichni se nahlásili na úřad práce a začali pobírat podpory. Bohužel půl rok utekl jako voda, práce nikde, na podporu již neměli nárok, pouze na sociální dávky. Mnozí z nich byli zatíženi hypotékami, úvěry a půjčkami. Samozřejmě banky a další instituce nečekaly, přešla je trpělivost z neustálých výmluv a začali se domáhat svých pohledávek. Upomínky vystřídali exekutoři. Polepili jim věci exekučními nálepkami, něco jim odnesli. Ti nejzadluženější přišli o domy. Začali bydlet po známých a příbuzných. Ale těm již také došla trpělivost. Děti byly vzaty do dětských domovů a rodiče se rázem ocitli na ulici. Zarostli vousy, kožním mazem, zahalili se do tělního pachu. Psychicky to neunesli a proto začali pít. Stali se z nich bezdomovci.....
Šťastná rodina, muž , žena, děti. Manžel vydělává a manželka se stará o teplo rodinného krbu. Manžel si najde mladou, hezkou milenku. Začínají nenápadné změny chování. Časté holení, větší péče o sebe. Manžel si musí dokázat, že je stále v kondici i když je okroužkovaný. Vše dobře tají před manželkou. Milence se to ovšem nelíbí, že je ta druhá a začne dělat potíže. Chová se neurvale, až si manželka všimne, že její muž má nějakou jinou. Začnou hádky, výčitky, přenice. Manžel to nezvládá na dvou frontách, samozřejmě se to dotkne i pracovního vztahu, zaměstnavatel jeho roztěkanost netoleruje a propustí jej. Proběhne rozvod, dům nebo byt je přidělen manželce a dětem a on se dostane na dlažbu. Samozřejmě jeho milenka už o něj nemá zájem. Nemá práci, ani rodinu, ani střechu nad hlavou, stane se bezdomovcem…..
Dítě žije ve šťastné a spokojené rodině. Jedou na dovolenou, kde se jim stane autonehoda. Oba rodiče zahynou. Ditě utrpí zlomeniny a fraktury. Nějaký čas pobude v nemocnici, příbuzní se mu snaží ve všem pomoci. Samozřejmě se ozvou sociální úřady, jak to bude dál s jeho výchovou. V dítěti se hromadí zármutek a netečnost k okolí, nedokáže se přizpůsobit novým podmínkám. Prarodiče jej nezvládají, sociální úřady jej dají do dětského domova. Začíná šikana, žal a utrpení nebo začlenění do ničemného kolektivu. Prohřešky střídají větší problémy. Dítě je přesunuto do nápravných ústavů. Po dovršení určitého věku je vypuštěno z ústavu. Na ulici. Stáne se bezdomovcem……
Tři příběhy, které končí smutně.
Dle Českého statistického úřadu je evidováno, že občanů bez střechy nad hlavou je kolem 27 500. Samozřejmě toto číslo každý den narůstá.
Přespávají na nádražích, v parku, na ulici nebo v lese v krmelcích. Většinou u sebe nosí igelitovou tašku, v ní krabicové víno a pár zbytků, co najdou někde v popelnici. Trpí různými psychickými poruchami a závislostmi. Mnozí z nich nám otravují životy. Někdo zahraje na housličky, jiný na harmoniku, další nám hrají na nervy, když po nás chtějí 10 Kč na autobus. Ti, co umí žebrat si vydělají i přes 3 000 Kč za den.
Přes léto to mají bezdomovci jednoduché. Přespat mohou kdekoliv, vykoupat se mohou v rybníce a ovoce i obyčejné trávy je dostatek. Ovšem jakmile se blíží zima, musejí se nějakým způsobem na ní připravit. Mnozí z nich spáchají drobný trestný čin, aby dostali půl roku vězení natvrdo a v teple cely zimu přežili. Ti poctivější spoléhají na různé azylové domy, pečovatelská centra a armády spásy. A další zatvrzenci prostě zkouší svojí otužilost. Jakmile napadne sníh, začne mrznout, zahřívají se různými alkoholovými nápoji. Někteří riskují a přespávají nasátí v parku na lavičce a druhý den je odváží černí havrani. Další své alkoholové mejdany pořádají v podřadných pohostinstvích, na nádražích a různých veřejně přístupných vestibulech. Buď se choulí v děravých kabátech nebo dělají binec. Základní hygienické návyky jim neříkají nic. Močí, kam je napadne, zvrací, kde to na ně přijde.
A kolik jich ve skutečnosti je? Data jsou čerpána s Českého statistického úřadu ke dni 30.6.2010.
Kraj |
Počet bezdomovců v azylových domech |
Počet bezdomovců ve vězení |
Počet ostatních bezdomovců |
Celkem |
Praha |
1 245 |
89 |
1 750 |
3 084 |
Středočeský |
985 |
18 |
1 498 |
2 501 |
Jihočeský |
642 |
19 |
1 123 |
1 784 |
Plzeňský |
503 |
11 |
945 |
1 459 |
Karlovarský |
413 |
8 |
529 |
950 |
Ústecký |
498 |
13 |
784 |
1 295 |
Liberecký |
563 |
16 |
815 |
1 394 |
Královehradecký |
503 |
17 |
740 |
1 260 |
Pardubický |
496 |
22 |
756 |
1 274 |
Vysočina |
796 |
49 |
1 260 |
2 105 |
Jihomoravský |
1 163 |
76 |
1 693 |
2 932 |
Zlínský |
509 |
28 |
853 |
1 390 |
Olomoucký |
683 |
39 |
952 |
1 674 |
Moravskoslezský |
1 685 |
150 |
2 486 |
4 321 |
Celkem |
10 684 |
555 |
16 184 |
27 423 |
A jaké jsou výdaje na lidi bez domova za 1 rok?
- sociální dávky (cca 650 000 000 Kč)
- dluhy v záchytných zařízení ( cca 15 000 000 Kč)
- zdravotní péče (cca 35 000 000 Kč)
- státní příspěvky a dotace různým nadacím pro bezdomovce (cca 120 000 000 Kč)
Dohromady nás daňové poplatníky stojí bezdomovci kolem 820 milionů Kč.
Stát se sice stará, aby tito lidé neumřeli hlady, ale důsledně už nekontroluje, jakým směrem se jejich život ubírá. Pouhé jedno procento z nich se dostane zpět na normální životní úroveň.